|
|
Efektivita cvičení na labilních plochách u studentů fyzioterapie na Jihočeské univerzitě
ČEJKOVÁ, Veronika
Pro mou bakalářskou práci jsem si zvolila téma ? Efektivita cvičení na labilních plochách u studentů fyzioterapie?. Labilní plochy a cvičení na těchto labilních plochách pozitivně ovlivňují celý náš organismus, zejména náš hluboký stabilizační systém. Hluboký stabilizační systém je důležitý pro správné držení těla. Hluboký stabilizační systém je tvořen svalovou souhrou bránice, svalů břišní stěny, pánevním dnem a mm. multifidi. Svaly hlubokého stabilizačního systému ovlivňují stabilizaci naší páteře. Pokud nedochází ke správné svalové souhře, páteř není chráněna. Dysfunkce stabilizace páteře způsobuje bolesti pohybového aparátu, po delší době dysfunkce vznikají degenerativní onemocnění. Abychom se tímto problémům vyhnuli, je důležité svaly hlubokého stabilizačního systému posilovat a k tomu nám pomůže cvičení na labilních plochách. V mé bakalářské práci probandi využívají Bosu míč. Výzkum probíhal na podkladě kvalitativního výzkumu. Byla použita případová studie. Vyšetření probandů probíhalo na základě zjišťování co největšího obsahu informací. Byla od každého odebrána anamnéza, bylo provedeno aspekční a palpační vyšetření. Dále byl vyšetřen dechový stereotyp každého probanda, chůze a také hluboký stabilizační systém. Vyšetření bylo provedeno před terapií, jako vstupní vyšetření. Po 4 týdnech cvičení bylo provedeno výstupní vyšetření. Výstupní vyšetření obsahuje ty samé testy jako vstupní vyšetření. Dále u výstupního vyšetření byl proveden pohovor s každým probandem, kde jsem zjišťovala, jak se cítil v průběhu cvičení, jak na něj cvičení působilo, a zda-li chce se cvičením pokračovat. Cvičení probíhalo po dobu 4 týdnů. Probandi cvičili 3 dny v týdnu. Byly stanoveny dvě skupiny o třech účastnících. První skupina cvičila na bosu. Všichni probandi měli stejné cviky. Na každý týden bylo zadáno deset cviků. Každý cvik jsem při prvním cvičením s každým prošla a zkontrolovala, jestli ho provádí správně. Další týden byly zadány cviky nové a proběhla kontrola cviků předchozích. Ve druhé skupině si každý zvolil cvičení dle svých zájmů. Probandi si zvolili cvičení pilates, dále bylo zvoleno plavání a cvičení v posilovně. Po čtyřech týdnech byly porovnány výsledky cvičení a efektivita daných cvičení na hluboký stabilizační systém páteře. Teoretická část bakalářské práce popisuje anatomii hlubokého stabilizačního systému, jeho vyšetření a funkce. Dále je v teoretické části práce nastíněna terapie a pomůcky, které se dají využít k ovlivňování hlubokého stabilizačního systému. Nebyla opomenuta historie a vývoj senzomotoriky u nás i ve světě. V praktické části jsou uvedeny cíle práce, položené výzkumné otázky a využitá metodika. Nejdůležitější součástí jsou kazuistiky probandů s výsledky výzkumného zkoumání. V přílohách jsou fotografie probandů před a po terapii. K bakalářské práci je také přiložena brožura obsahující zásobník cviků, které byly ve výzkumu použity. Z výsledků každého probanda, který cvičil na labilní ploše je patrné, že došlo k pozitivnímu ovlivnění hlubokého stabilizačního systému. U ostatních cvičení došlo k celkovému nebo částečnému odstranění bolesti, ale k posílení hlubokého stabilizačního systému nedošlo, až na případ, kdy jako cvičení bylo vybráno pilates. Výsledky práce mohou využít ostatní fyzioterapeuti pro potřeby výuky, či k dalšímu zkoumání. K bakalářské práci je přiložena brožura, která může být využita při cvičení na bosu fyzioterapeuty při svých terapiích či u širší veřejnosti aj.
|
|
|
Vliv cvičení jumpingu na posturální funkce páteře
KEPKOVÁ, Jana
Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila téma ?Vliv cvičení jumpingu na posturální funkce páteře?. Jumping je bezpečné a šetrné aerobní cvičení na minitrampolínách, které blahodárně působí prakticky na všechny systémy lidského těla. Pokud hovoříme o hlubokém stabilizačním systému, máme na mysli svalovou souhru mm. multifidi, bránice, pánevního dna a svalů břišní stěny, které společně regulují nitrobřišní tlak. Tato svalová souhra, která zajišťuje stabilizaci páteře, je aktivována během všech pohybů. Její dysfunkce je jedním z nejvýznamnějších etiopatogenetických faktorů způsobujících bolesti zad. Cvičení jumpingu posílí tyto důležité svaly a zlepší celkovou stabilitu těla. Data pro tuto práci byla zjišťována na podkladě kvalitativního výzkumu, metodou případová studie, technikou osobní případová studie. Vyšetření probandů obsahuje stručnou anamnézu, palpační a aspekční vyšetření, vyšetření hlubokého stabilizačního systému funkčními testy a dále vyšetření na přístroji L.A.S.A.R. Posture. Na základě srovnání vstupního vyšetření a vyšetření výstupního, které následovalo po 10 týdnech cvičení jumpingu, byla zodpovězena dříve stanovená výzkumná otázka. Cílem výzkumu bylo zhodnocení hlubokého stabilizačního systému z hlediska kineziologie a kinezioterapie a poté zjištění, zda a jakým způsobem cvičení jumping ovlivňuje posturální funkce páteře. Práce zahrnuje část teoretickou, která popisuje cvičení jumping, anatomii a vyšetření hlubokého stabilizačního systému a taktéž jeho význam pro naše tělo. Praktická část zahrnuje cíle práce, výzkumné otázky, popis metodiky a především zpracované výsledky ve formě kazuistik. Z výsledků vyšetření je patrné, že u všech probandů došlo k pozitivnímu ovlivnění hlubokého stabilizačního systému i jiných struktur. Probandi byli na lekcích jumpingu pravidelně nuceni aktivovat svaly hlubokého stabilizačního systému, což mělo za následek zmírnění bolestí zad, v jednom případě i bolesti kolene a výrazně se zlepšilo celkové držení a stabilita těla. Výsledky práce je možné využít v terapeutických postupech fyzioterapeutů, pro potřeby dalších výzkumů, ve výuce, při realizaci efektivnější jumpingové lekce aj.
|
|
|
Význam nohy pro cvičení hlubokého stabilizačního systému
TURKOVÁ, Alena
Téma hlubokého stabilizačního systému je v dnešní době stále aktuální, neboť jeho dysfunkce způsobuje vertebrogenní potíže, které jsou jednou z častých důvodů pracovní neschopnosti. Hluboký stabilizační systém představuje funkční stabilizační jednotku obsahující především bránici, mm. multifidi, svaly břišní stěny a svaly pánevního dna. Je důležité, aby souhra mezi svaly byla vyvážená, protože se tento systém podílí na stabilizaci páteře a zapojuje se při všech pohybech. Důležitou součástí stabilizace je i noha, neboť stabilizace vertikálně stojícího těla začíná od vnitřních svalů nohy. Data pro práci byla získána na základě kvalitativního výzkumu, metodou případové studie. Výzkum byl prováděn na vzorku čtyřech probandů po dobu 9 až 12 týdnů, kteří uváděli vertebrogenní obtíže. Vyšetření probandů obsahuje anamnézu, statické a dynamické vyšetření aspekcí, palpační vyšetření, vyšetření hlubokého stabilizačního systému pomocí funkčních testů a specifické vyšetření nohy. Cílem této práce bylo nastínit, jakým způsobem ovlivňuje využití nohy hluboký stabilizační systém a navrhnout soubor cviků a pomůcek pro jeho správnou aktivaci. Práce zahrnuje část teoretickou, která popisuje anatomii a funkci nohy a nejdůležitějších částí hlubokého stabilizačního systému, jeho vyšetření a možnosti terapie včetně využití vhodných pomůcek. V praktické části jsou uvedeny cíle výzkumu, popis metodiky a výsledky výzkumu zpracované ve formě kazuistik. Příloha obsahuje i zásobník cviků ovlivňující hluboký stabilizační systém s využitím balančních pomůcek. Z výsledků výzkumu je patrné, že u všech probandů došlo ke zlepšení držení těla, všichni pacienti byli schopni izolované kontrakce jednotlivých částí HSS a funkčního zapojení celého systému. Ovlivnění nohy a celého systému se projevilo zlepšením stability a grafestezie na plosce nohy, odezněly i bolesti zad. Tato práce může být využita v klinické praxi fyzioterapeutů nebo jako edukační materiál pro pacienty.
|
|
|
Hluboký stabilizační systém
ŘEHŮŘKOVÁ, Markéta
Tématem této bakalářské práce je hluboký stabilizační systém. Jedná se o systém svalů, které zpevňují páteř v klidu i při pohybu. Dysfunkce hlubokého stabilizačního systému je jednou z mnoha možných příčin vertebrogenních obtíží a cílené ovlivnění hluboké stabilizace páteře je základním terapeutickým postupem léčby bolestí zad. Cílem první části této práce je zpracování teoretických podkladů souvisejících s touto problematikou. Obsahem teoretické části práce jsou tedy informace o anatomii, funkci, možnostech vyšetření a některých principech a metodách terapeutického ovlivnění hlubokého stabilizačního systému. Cílem výzkumné části byl výběr vhodných klientů pro efektivní péči o hluboký stabilizační systém a praktické ověření jednotlivých vyšetřovacích a terapeutických postupů používaných ve fyzioterapii při léčbě vertebrogenních obtíží. Pro praktickou část bakalářské práce byla použita metoda kvalitativního výzkumu, případová studie. Výzkum byl prováděn na ambulanci rehabilitačního oddělení Nemocnice Blansko. Testovaný soubor byl tvořen třemi pacientkami s vertebrogenními obtížemi, které byly sledovány po dobu několika měsíců. Výsledky jsou zpracovány formou kazuistik. U všech pacientek došlo ovlivněním hlubokého stabilizačního systému ke zlepšení obtíží, ústupu bolesti, naučily se správnému dýchání, aktivaci hlubokých stabilizačních svalů, včetně posílení a relaxace pánevního dna, a samostatnému provádění autoterapie. Terapie byla ukončena závěrečným vyšetřením, při kterém se prokázalo, že péče o hluboký stabilizační systém daných pacientek byla z hlediska vlivu na jejich obtíže efektivní, čímž byl splněn cíl výzkumné části práce. Bakalářská práce může být využita v klinické praxi fyzioterapeutů.
|
host ::
RSS.